Co je teorie společného autorství?



Otázka: Co je teorie společného autorství?

Odpověď:
Ve stručnosti se dá říct, že teorie společného autorství předpokládá, že prvních pět knih Bible, tedy Genesis, Exodus, Leviticus, Numeri a Deuteronomium, nenapsal pouze Mojžíš, který zemřel někdy kolem roku 1451 př. n. l., ale že se na jejich sepsání podíleli i jiní autoři po Mojžíšově smrti. Tato teorie se zakládá na tom, že v různých částech Pentateuchu se používají různá jména Boží, a z toho, že se dají vysledovat výrazné změny ve stylu a v užitém jazyce. V angličtině se tato teorie označuje zkratkou JEDP, a to podle údajných autorů: autora, který používá pro Boží jméno slovo Jehova či Jahve, autora, který používá označení Elohim, autora Deuteronomia, a kněžského autora knihy Leviticus (v angličtině P = priestly, kněžský; pozn. překl.). Teorie dále zastává názor, že různé části Pentateuchu, tedy prvních pěti knih Bible, byly sestaveny pravděpodobně až někdy ve 4. století př. n. l., pravděpodobně Ezdrášem.

Proč tedy máme v knize, kterou měl sepsat jediný autor, tak různá jména pro Boha? Genesis 1 například používá slovo Elohim, zatímco Genesis 2 používá slovo Jehova (JHVH). Podobné vzory můžeme pozorovat ve všech pěti knihách. Odpověď je prostá. Mojžíš používal různá slova pro Boha, aby zdůraznil určitou pointu. V Genesis 1 je Bůh Elohim, mocný Bůh Stvořitel. Ve druhé kapitole je Bůh Jehova, osobní Bůh, který stvořil lidstvo, a který s ním má vztah. Nemusí to značit autorství různých osob, ale může se klidně jednat o jediného autora, který používá různá Boží jména, aby zdůraznil a popsal určitý konkrétní aspekt Jeho povahy.

Co se týče rozdílného slohu a stylu, neměli bychom spíš očekávat, že každý autor bude mít jiný styl při sepisování historie (Genesis), ustanovení zákona (Exodus, Deuteronomium) a při popisování podrobností obětního systému (Leviticus)? Teorie společného autorství staví na těch rozdílech v Pentateuchu, které lze jednoduše vysvětlit, a staví na nich důmyslnou teorii, která ale nemá oporu v realitě ani v historii. Nikdy se nenašel žádný dokument, který by prokazoval existenci autorů J, E, D a P. Žádný židovský ani křesťanský historik také nikdy ani nenaznačil, že takový doklad kdy existoval.

Nejsilnějším argumentem proti teorii společného autorství je Bible sama. V Markovi 12:26 Ježíš řekl: „A ohledně toho, že mrtví vstávají — copak jste nečetli v Knize Mojžíšově, jak k němu Bůh promluvil z keře: ‚Já jsem Bůh Abrahamův, Bůh Izákův a Bůh Jákobův‘?“ Ježíš tedy jasně říká, že příběh o hořícím keři v Exodu 3:1-3 napsal Mojžíš. Ve Skutcích 3:22 Lukáš připomíná pasáž z Deuteronomia 18:15 a připisuje její autorství Mojžíšovi. V Římanům 10:5 mluví Pavel o spravedlnosti, kterou Mojžíš popisuje v knize Leviticus 18:5. Pavel tedy dosvědčuje, že autorem knihy Leviticus je Mojžíš. Vidíme tedy Ježíše, jak říká, že Mojžíš napsal Exodus, Lukáše (ve Skutcích), který ukazuje, že Mojžíš napsal Deuteronomium, a Pavla, který říká, že Mojžíš je autorem knihy Leviticus. Aby tedy teorie společného autorství obstála, muselo by to znamenat buď to, že Ježíš, Lukáš a Pavel jsou lháři, nebo to, že jejich chápání Starého zákona má značné chyby. Pojďme tedy raději věřit Ježíši a jiným autorům Písma, spíš než zábavné teorii společného autorství, která nemá žádnou oporu v Písmu (2. Timoteovi 3:16-17).



Návrat na českou Domovskou stránku



Co je teorie společného autorství?