Co je prvotní hřích?



Otázka: Co je prvotní hřích?

Odpověď:
Termín „prvotní hřích“ se týče Adamova hříchu neposlušnosti když jedl ze stromu poznání dobrého a zlého a jeho dopadu na lidstvo. Prvotní hřích může být definován jako „hřích a odpovědnost z něj, které máme v Božích očích my všichni jako přímý důsledek Adamova hříchu v Edenské zahradě“. Doktrina o prvotním hříchu se zaměřuje především na jeho účinky na naši přirozenost a na naši poškozenou reputaci před Bohem, dokonce i před tím než dospějeme dostatečně abychom si uvědomili že pácháme hřích. Jsou tři hlavní myšlenkové proudy, které se touto otázkou zabývají.

Pelagianismus: Tento názor říká, že Adamův hřích nemá vliv na duše jeho potomků – jen to, že jeho zlý příklad měl zlý vliv na ty, kteří ho následovali a také hřešili. Podle tohoto názoru má člověk schopnost přestat hřešit pokud se tak prostě rozhodne. Toto učení je v protikladu s množsvím z pasáží, které naznačují že člověk je beznadějně zotročen svými hříchy (jedině že by zasáhl Bůh) a že jeho dobré skutky jsou „mrtvé“ anebo bezcenné - pokud si nimi chceme získat Boží přízeň (Efezským 2:1-2; Matouš 15:18-19; Římanům 7:23; Židům 6:1; 9:14).

Arminianismus: Arminianisté věří, že Adamův hřích měl za následek dědičný sklon zbytku lidstva hřešit, co se obyčejně nazývá „hříšná přirozenost.“ Tato hříšná přirozenost je příčinou nášho hříchu stejně jako kočičí přirozenost způsobuje aby kočky mňaukali – přichází to zcela přirozeně. Podle tohoto názoru člověk sám nemůže přestat hřešit; proto nám Bůh dal všem tu milost aby nám umožnil zastavit se. V Arminianismu tuto milost nazývají předcházející milost. Podle tohoto názoru nejsme odpovědni za Adamův hřích, jenom za ten náš. Toto učení je ale v protikladu s faktem, že všichni neseme potrestání za hřích, dokonce i kdyby jsme nezhřešili způsobem podobným Adamovi (1 Korintským 15:22; Římanům 5:12-18). A učení o předcházející milosti v Písmu ani nenajdeme.

Kalvinismus: Kalvinická doktrína konstatuje, že Adamův hřích měl za následek nejenom to, že máme hříšnou přirozenost, ale také vznik viny před Bohem, za co si zasloužíme potrestání. Být zplozeni s hříchem na nás (Žalm 51:5) dělá naši zděděnou hříšnou přirozenost tak zkaženou, že Jeremiáš 17:9 popisuje lidské srdce jako „Nejlstivější nade všecko, a nejpřevrácenější“. Nejenom Adam byl nalezen vinný pro svůj hřích, ale jeho vina a jeho trest (smrt) patří stejně tak i nám (Římanům 5:12,19). Jsou dva názory proč by měla Adamova vina vypadat před Bohem jako také naše. První názor uvádí že lidská rasa je potomstvem Adamovým a my jsme zhřešili v něm. Tohle je podobné biblickému učení o Lévim (Abrahamovým potomkem) platícím desetinu Melchidesekovi za Abrahama (Genesis 14:20; Židům 7:4-9), i když Levi se narodil stovky let poté. Ten druhý názor je, že Adam sloužil jako náš zástupce, a proto když zhřešil, my jsme byli nalezeni vinnými také.

Kalvinistický názor vidí člověka neschopného překonat svůj hřích bez moci Ducha Svatého, moci kterou člověk má jenom když se obrátí s důvěrou na Krista a Jeho smírnou oběť za hřích na kříži. Kalvinistický názor na původ hříchu je nejblíže biblickému učení. Nicméně, jak nás může Bůh dělat odpověnými za hřích, který jsme my osobně nespáchali? Je jedna přijatelná interpretace, že jsme se stali odpovědnymi za prvotní hřích když jsme zvolili akceptovat a konat podle naši hříšné přirozenosti. Dostaneme se v našem životě do bodu, kdy si uvědomíme naši vlastní hříšnost. V tom bodě bychom měli odmítnout hříšnou přirozenost a udělat pokání. Místo toho my všichni „schvalujeme“ tu hříšnou přirozenost, ve skutečnosti říkáme že je dobrá. V schvalování naši hříšnosti vyjádřujeme souhlas se skutky Adama a Evy v zahradě Edeně. A proto jsme vinní za hřích aniž bychom ho ve skutečnosti spáchali.



Návrat na českou Domovskou stránku



Co je prvotní hřích?