Proč dovolil Bůh v Bibli polygamii / bigamii?



Otázka: Proč dovolil Bůh v Bibli polygamii / bigamii?

Odpověď:
Otázka polygamie je zajímavá přinejmenším proto, že většina lidí dnes nahlíží na polygamii jako na nemorální, a přitom ji Bible nikde vyloženě neodsuzuje. První případ polygamie / bigamie v Bibli vidíme už u Lámecha v Genesis 4:19: „Lámech si vzal dvě ženy.“ Řada významných mužů Starého zákona praktikovalo polygamii. Abraham, Jákob, David, Šalamoun, ti všichni měli více manželek. V 2. knize Samuelově 12:8 promlouvá Bůh ústy proroka Nátana k Davidovi a říká, že kdyby Davidovi bylo málo kolik má žen a konkubín, Bůh by mu přidal mnohem víc. Šalamoun měl 700 žen a 300 konkubín (což byla v podstatě manželka nižšího postavení), jak vidíme v 1. Královské 11:3. Co si tedy počít s těmito starozákonními případy polygamie? Musíme si odpovědět na tři otázky: 1) Proč Bůh ve Starém zákoně polygamii dovolil? 2) Jak se Bůh na polygamii dívá dnes? 3) Proč se to změnilo?

1) Proč Bůh ve Starém zákoně polygamii dovolil? Na tuto otázku Bible jednoznačnou odpověď nedává. Můžeme spekulovat o tom, proč na toto téma Bůh mlčí, nicméně je tady pár klíčových faktorů. Za prvé, na světě bylo vždy více žen než mužů. Současné statistiky ukazují, že zhruba 50,5% světové populace tvoří ženy, 49,5% muži. Budeme-li předpokládat stejné procentuální hodnoty i ve starověku, znamená to při populaci v řádech miliónů lidí o desítky tisíc žen více než mužů. Za druhé, starověké války byly obzvláště kruté a měly vysokou úmrtnost. To ovšem mělo za následek další zvýšení rozdílu mezi počtem mužů a žen. Za třetí, v patriarchální společnosti bylo pro neprovdanou ženu téměř nemožné obstarávat si živobytí. Ženy byly často bez vzdělání a neuměly řemeslo. Ženy se musely v otázkách zaopatření a ochrany spolehnout na otce, bratry a manžely. Neprovdané ženy byly často prodávány k prostituci nebo do otroctví. Značný rozdíl mezi populací žen a mužů pak znamenal, že velké množství žen by bylo v nezáviděníhodném postavení.

Mohlo to tedy být tak, že Bůh dovolil polygamii, aby se dostalo ochrany a zaopatření ženám, jež by si jinak nemohly najít manžela. Muž se tedy oženil s více ženami a sloužil tak jako zaopatřovatel a ochránce jich všech. Určitě to nebyla ideální situace, ovšem život v polygamní rodině byl o hodně lepší než ostatní alternativy: prostituce, otroctví nebo hlad. Kromě tohoto faktoru ochrany a zaopatření, umožnila polygamie mnohem rychlejší růst lidstva, a tak naplnění Božího příkazu: „ploďte se, množte se, naplňte zem“ (Genesis 9:7). Muži dokáží oplodnit více žen ve stejném časovém období, což samozřejmě umožňuje, aby se lidstvo rozmnožovalo podstatně rychleji, než kdyby muž mohl zplodit jen jedno dítě za rok.

2) Jak se Bůh dívá na polygamii dnes? I když Bible polygamii připouští, zároveň předkládá monogamii jako plán, který se nejvíc podobá Božímu manželskému ideálu. Bible říká, že Božím původním záměrem bylo, aby jeden muž měl jednu ženu: „To proto muž opouští otce i matku – aby přilnul ke své manželce (nikoli manželkám) a stali se jedním tělem (nikoli těly)“ (Genesis 2:24). Genesis 2:24 samozřejmě slouží spíše jako popis toho, co je manželství, nikoliv kolika lidí se týká, přesto stojí důsledné používání jednotného číslo za povšimnutí. V Deuteronomiu 17:14-20 Bůh řekl, že králové nemají mít mnoho žen (a koní a zlata). Nedá se to jistě vykládat jako příkaz, že králové musí žít v monogamii, dá se to však jasně chápat jako konstatování toho, že mít více žen přivodí problémy. To můžeme také vidět v Šalamounově životě (1. Královská 11:3-4).

V Novém zákoně se uvádí v 1. Timoteovi 3:2, 12 a Titovi 1:6 „manžel jedné ženy“ v seznamu předpokladů duchovního vedoucího. Na toto téma se vedou mnohé polemiky. Tato fráze doslova znamená „muž jedné ženy“. Ať už se tato fráze dá nebo nedá použít v přímé souvislostí s polygamií, je jisté, že polygamista se v žádném případě nedá označit za „muže jedné ženy“. Tyto vlastnosti se uvádí jako konkrétní předpoklady pro vedoucí, ale do určité míry se týkají všech křesťanů. Neměl by snad každý křesťan být „bezúhonný… střídmý, rozvážný, pořádný, pohostinný a schopný učit… ne opilec ani hrubián, ale vlídný, snášenlivý a nezištný člověk“ (1. Timoteovi 3:2-3)? Jsme-li povoláni být svatí (1. Petr 1:16) a jsou-li tyto standardy svaté pro starší a diákony, jsou svaté pro všechny.

Efezským 5:22-33 popisuje vztah mezi mužem a ženou. Když mluví o muži (jednotné číslo), mluví vždy také o ženě (jednotné číslo). „Muž je hlavou své ženy (jedn. č.)… Kdo miluje svou ženu (jedn. č.), miluje sám sebe… Proto muž opouští otce i matku – aby přilnul ke své manželce (jedn. č.), aby se ti dva stali jedním tělem… Ať ovšem každý jednotlivý z vás miluje svou manželku (jedn. č.) jako sám sebe. A žena (jedn. č.) ať má svého manžela (jedn. č.) v úctě.“ V podobné pasáži v Koloským 3:18-19 se mluví o manželích a manželkách v množném čísle, je však zřejmé, že Pavel hovoří ke všem manželům a manželkám mezi koloskými věřícími, neříká tím, že by muž měl mít více žen. Efezským 5:22-33 potom velmi konkrétně popisuje manželský vztah. Je-li polygamie přípustná, celé přirovnání Kristova vztahu k Jeho tělu (církvi) ke vztahu manžela a manželky tím padá.

3) Proč se to změnilo? Není to ani tak proto, že by Bůh odvolal něco, co předtím povoloval. Spíše obnovuje manželství podle Svého původního plánu. Už od dob Adama a Evy nebyla polygamie Božím původním záměrem. Bůh polygamii dovolil, aby tím vyřešil problém, ne jako ideální řešení. Ve většině moderních společností už potřeba polygamie neexistuje. Ve velké většině společností jsou ženy schopny se o sebe postarat a ochránit – čímž odpadá jediný „pozitivní“ aspekt polygamie. Ve většině moderních zemí je navíc polygamie nezákonná. Podle Římanům 13:1-7 se máme podřizovat vládnoucí moci. Jediný případ, kdy nám Písmo dovoluje se vzepřít je ten, když daný zákon odporuje Božímu příkazu (Skutky 5:29). Jelikož Bůh polygamii dovolil, nikoliv přikázal, měli bychom zákon, který zakazuje polygamii, ctít.

Existují případy, kdy se dá i dnes polygamie tolerovat? Možná, ale je těžké představit si situaci, kdy není jiné řešení. Vzhledem k principu „jednoho těla“ v manželství, potřebě jednoty a harmonie v manželství, a také vzhledem k tomu, že už polygamie není reálně zapotřebí, pevně věříme, polygamie nectí Boha a ani není Božím záměrem pro manželství.



Návrat na českou Domovskou stránku



Proč dovolil Bůh v Bibli polygamii / bigamii?