Které různé misijní cesty Pavel podnikl?



Otázka: Které různé misijní cesty Pavel podnikl?

Odpověď:
Nový zákon mluví o třech misijních cestách, které Pavel podnikl, a rozšířil Kristovo evangelium do oblasti Malé Asie a do Evropy. Apoštol Pavel byl vzdělaný muž, přední Žid jménem Saul (staročesky: Šavel). V době těsně po Kristově smrti a vzkříšení žil v Jeruzalémě, a seč mohl, snažil se zničit křesťanskou církev. Účastnil se i usmrcení prvního křesťanského mučedníka, Štěpána (Skutky 7:55-8:4).

Na cestě do Damašku, kam šel hledat a zatýkat další křesťany, se Pavel setkal s Pánem. Kál se a obrátil se k víře v Ježíše Krista. Po tomto zážitku usiloval Pavel o to, aby o svém obrácení přesvědčil židy i křesťany. Mnozí pochybovali a stranili se jej. Někteří křesťané, jako třeba Barnabáš, jej ale přijali a přimluvili se za něj. Nakonec se z nich stali partneři na misiích.

Během tří misijních cest — z nichž každá trvala několik let — zvěstoval Pavel zprávu o Ježíši v mnoha přístavních městech i v městečkách, ležících na obchodních stezkách. Uvádíme zde stručný přehled těchto misijních cest.

1. misijní cesta (Skutky 13-14): Aby odpověděli na Boží povolání ke zvěstování Krista, opouští Pavel s Barnabášem církev v Antiochii v Sýrii. Zpočátku bylo hlavní metodou hlásání evangelia kázání v městských synagogách. Když ale mnozí židé Krista odmítali, misionáři pochopili, že je Bůh povolává k tomu, aby svědčili i mezi pohany.

Kvůli svému odvážnému poselství o Ježíši se z Pavla-pronásledovatele stává Pavel-pronásledovaný. Ti, kdo odmítali jeho zprávu o spasení skrze Ježíše Krista, se jej snažili zastavit a ublížit mu. V jednom městě byl kamenován a ponechán napospas smrti. Bůh jej ale ušetřil. I přes všechny zkoušky a bití a věznění vytrvale zvěstoval Krista.

Pavlova služba mezi pohany způsobila spory o to, kdo může být spasen, a jak lze spasení získat. Mezi první a druhou misijní cestou se Pavel zúčastnil konference v Jeruzalémě, kde debatoval o způsobu spasení. Konečný závěr zněl tak, že i pohané mohou Ježíše přijmout, a to aniž by se podrobili židovským tradicím.

2. misijní cesta (Skutky 15:36-18:22): Po dalším pobytu v Antiochii, kde povzbuzoval místní církev, byl Pavel připraven vydat se na druhou misijní cestu. Požádal Barnabáše, aby se k němu připojil, a navštívili spolu církve z první misijní cesty. Došlo mezi nimi ale k roztržce, kvůli které se rozdělili. Bůh tuto rozmíšku ale využil k dobrému, protože teď existovaly dva misijní týmy. Barnabáš s Janem Markem se vydali na Kypr, a Pavel a Sílas se vydali do Malé Asie.

Bůh vedl Pavla a Sílase do Řecka, čímž se evangelium poprvé dostalo na evropskou půdu. Ve městě Filipi byl misijní tým zbit a uvězněn. Radostí z toho, že mohou pro Krista trpět, začali uvěznění misionáři ve vězení zpívat. Bůh najednou způsobil zemětřesení, dveře cel se otevřely a okovy spadly. Udivený žalářník s celou svou rodinou uvěřil, ale vládní úředníci je poprosili, aby odešli.

Cestovali dál do Atén, kde Pavel kázal zvídavému shromáždění lidí na Areopagu. Zvěstoval jim jediného pravého Boha, kterého mohou znát a uctívat bez pomoci model, vyrobených lidskýma rukama. A zase se mu někteří pošklebovali, někteří uvěřili.

Ty, kdo v Krista uvěřili, Pavel vyučoval, a zřídil místní církve. Během své 2. misijní cesty Pavel získal mnoho učedníků z různých prostředí: mladého muže jménem Timoteus, podnikatelku jménem Lýdie, a manžele Aquilu a Priscilu.

3. misijní cesta (Skutky 18:23-20:38): Během své třetí cesty Pavel usilovně kázal evangelium v Malé Asii. Bůh jeho poselství potvrzoval prostřednictvím zázraků. Skutky 20:7-12 mluví o Pavlovi v Troadě, kde kázal mimořádně dlouhé poselství. Jeden mladík, který seděl v patře na okenním rámu, usnul a z okna vypadl. Všichni si mysleli, že je mrtvý, ale Pavel jej přivedl k životu.

Noví věřící v Efezu, kdysi účastníci různých okultních praktik, nyní pálili své knihy. Výrobci model naopak nebyli vůbec rádi, protože díky tomuto jedinému Bohu a jeho Synu přišli o výnosný obchod. Zlatník jménem Demetrios vzbouřil lidi, kteří začali hlasitě vzývat svou bohyni Dianu. Pavla čekal další soud. Pronásledování a protivenství ale pravé křesťany posílilo a napomohlo k šíření evangelia.

Na konci své třetí misijní cesty už Pavel věděl, že bude brzy uvězněn a pravděpodobně zabit. Pavlova poslední slova, určená církvi v Efezu, svědčí o jeho oddanosti Kristu: „Sami víte, jak jsem strávil všechen čas, kdy jsem byl s vámi, od prvního dne, kdy jsem přišel do Asie: Jak jsem sloužil Pánu se vší pokorou, v slzách a uprostřed mnoha zkoušek, které mě potkaly kvůli židovským úkladům; jak jsem vám nezamlčel nic užitečného, ale kázal vám a učil veřejně i po domech; jak jsem Židům i Řekům vydával svědectví o pokání k Bohu a o víře v našeho Pána Ježíše. Teď ale jdu, puzen Duchem, do Jeruzaléma. Nevím, co mě tam čeká, ačkoli mi Duch svatý v každém městě potvrzuje, že mě čekají pouta a soužení. Já však na to nedbám; v životě mi nejde o nic víc, než abych dokončil svůj běh a službu, kterou jsem přijal od Pána Ježíše: abych byl svědkem evangelia o Boží milosti“ (Skutky 20:18-24).

Někteří bibličtí učitelé hovoří ještě o čtvrté misijní cestě, a dějiny raného křesťanství jim, zdá se, dávají za pravdu. Je ale nutno říci, že v Bibli žádné konkrétní odkazy na čtvrtou cestu nenajdeme, protože jestliže k ní došlo, stalo by se tak až poté, co končí vyprávění knihy Skutků.

Cíl všech Pavlových misijních cest byl tentýž: zvěstování Boží milosti a odpuštění hříchů skrze Krista. Bůh si Pavlovu službu použil k tomu, aby bylo evangelium zvěstováno pohanům, a aby byla upevněna církev. Jeho dopisy církvím, které jsou v Novém zákoně zaznamenány, jsou ještě dnes oporou církevního života i doktríny. Ačkoliv pro misijní cesty obětoval Pavel vše, výsledek za tu cenu stál (Filipským 3:7-11).



Návrat na českou Domovskou stránku



Které různé misijní cesty Pavel podnikl?