Co znamená stát se jedním tělem v manželství?



Otázka: Co znamená stát se jedním tělem v manželství?

Odpověď:
Výraz „jedno tělo“ pochází už z První knihy Mojžíšovy, Genesis, a je z popisu stvoření Evy. Genesis 2:21-24 popisuje, jak Bůh vyňal Adamovi žebro, když spal, a jak stvořil Evu. Adam poznal, že Eva je jeho součástí – že jsou vlastně „jedno tělo“. Výraz „jedno tělo“ znamená, že stejně jako je naše tělo jeden celek a nemůže být rozkouskováno, aniž by tento celek zanikl, tak pohlíží Bůh i na manželský svazek. Už to nejsou dvě oddělené bytosti (dva jednotlivci), ale jedna nová bytost (manželé). Tento nový svazek má řadu nových aspektů.

Co se týče citových vazeb, tento nový svazek má přednost před všemi předešlými i budoucími vztahy (Genesis 2:24). Někteří partneři přikládají větší důležitost vazbám na své rodiče než na svého nového partnera. To je recept na manželskou katastrofu a také to popírá Boží zásadu „opuštění a přilnutí“. Podobný problém může vzniknout i tehdy, když se člověk začne upínat pro řešení svých emočních potřeb na dítě, místo na svého partnera.

Emocionálně, duchovně, intelektuálně, finančně a ve všech ostatních ohledech se dva stali jedním. Stejně jako se jedna část těla stará o ostatní části (žaludek zpracovává potravu pro celé tělo, mozek řídí tělo pro užitek celku, ruce vykonávají práci za celé tělo atd.). Každý z partnerů se má starat o toho druhého. Oba by například měli přestat pohlížet na vydělané peníze jako na „mé peníze“, a měli je brát jako „naše“ peníze. Efezským 5:22-33 a Přísloví 31:10-31 nám ukazují tuto „jednotnost“ role manžela a manželky v praxi.

Fyzicky se manželé rovněž stanou jedním tělem, a výsledkem jsou děti, kteří z tohoto svazku vzejdou. Děti potom mají genetické dispozice, které jsou specifické právě pro tento konkrétní svazek. Dokonce i po sexuální stránce by manžel a manželka neměli považovat svá těla za svá vlastní, ale za tělo, které patří tomu druhému (1. Korintským 7:3-5). Stejně tak by neměli myslet ani tak na vlastní potěšení jako na poskytování potěšení tomu druhému.

Jednota a touha být ku prospěchu druhému nejsou automatické vlastnosti, zvláště poté, co lidstvo upadlo do hříchu. Muž má podle Genesis 2:24 „přilnout“ ke své ženě. Toto slovo v sobě obsahuje dvě myšlenky. Jednou je být „přilepen“ k manželce, což je obrázek toho, jak pevné má být manželské pouto. Druhý aspekt se dá vyjádřit „nadbíhat“ ženě. Tím se rozumí víc než pouhé dvoření před svatbou. Je to něco, co má pokračovat i během manželství. Lidská tendence je „dělat to, co mi připadá správné“, a ne to, co bude ku prospěchu partnerovi. Právě tato sebestřednost je past, do které často manželství upadnou, jakmile skončí námluvy. Namísto přemítání nad tím, jak jsou nenaplněny tvé vlastní potřeby, zkus se zaměřit na to, abys naplnil / naplnila potřeby toho druhého.

Přesto jak je krásné, když spolu dva lidé žijí a naplňují potřeby jeden druhého, Bůh má pro manželství ještě vyšší povolání. Stejně jako měli oba partneři svými životy sloužit Bohu před manželstvím (Římanům 12:1-2), mají teď Bohu sloužit společně jako jeden celek a vychovávat děti ke službě Bohu (1. Korintským 7:29-34; Malachiáš 2:15; Efezským 6“4). Priscilla a Akvila, ve Skutcích 18, jsou toho dobrým příkladem. Když manželé slouží Kristu společně, naplní jejich manželství radost Ducha (Galatským 5:22-23). V Edenské zahradě byly přítomny tři osoby (Adam, Eva a Bůh) a byla tam radost. Je-li Bůh i dnes středem manželství, rovněž tam bude panovat radost. Bez Boha je opravdová a plná jednota nemožná.



Návrat na českou Domovskou stránku



Co znamená stát se jedním tělem v manželství?