Co je kritika redakce a vyšší kritika?



Otázka: Co je kritika redakce a vyšší kritika?

Odpověď:
Kritika redakce a vyšší kritika představují pouze část z mnoha forem biblické kritiky. Jejich záměrem je zkoumat Písma a posuzovat je z hlediska autorství, historické přesnosti a datace jejich sepsání. Mnoho kritických metod se posléze snaží zničit biblický text.

Biblická kritika se dá rozdělit na dvě hlavní formy: takzvaná vyšší kritika a nižší kritika. Nižší kritika je snaha o nalezení původního znění textu, protože už nemáme původní spisy. Vyšší kritika potom zkoumá pravost textu. Kladou si přitom otázky jako: Kdy byl text skutečně sepsán? Kdo je autorem?

Mnozí kritici v obou táborech nevěří, že Písma jsou inspirované texty, a používají proto tyto otázky k tomu, aby znevážili práci Ducha Svatého v životech autorů Písem. Věří tomu, že Starý zákon je jakousi sbírkou ústní tradice, a že nebyl sepsán dříve než v roce 586 př. n. l., kdy byl Izrael vzat do zajetí v Babylóně.

V samotném Písmu pochopitelně vidíme, že Zákon a prvních pět knih Starého zákona (takzvaný pentateuch) napsal Mojžíš. Pokud by tyto knihy nebyly sepsány Mojžíšem, a pokud by k sepsání došlo opravdu až tolik let poté, co vznikl izraelský národ, mohli by kritici skutečně tvrdit, že to, co bylo sepsáno, je nepřesné, a tím pádem by mohli popírat autoritu Božího Slova. To ale není pravda. (Více podrobností o důkazem Mojžíšova autorství pentateuchu najdete v článku o dokumentační hypotéze a teorii společného autorství.) Kritika redakce je názor, že autoři evangelií nebyly nic víc než jen sběratelé ústní tradice, kterou sepsali, a ne přímí autoři. Jeden z kritiků, zastánce kritiky redakce, prohlásil, že smysl jejich studií je nalézt „teologickou motivaci“, která vedla autory k výběru daného textu a k zařazení dané tradice nebo jiných psaných materiálů do křesťanských textů.

To, co často vidíme za mnoha formami kritiky redakce, je snaha některých kritiků o vyčlenění Ducha Svatého z celého procesu, tedy ze zaznamenání přesných, spolehlivých písemných dokumentů Božího Slova. Autoři písem vysvětlují, jak jsme se k Písmu dostali. „Veškeré Písmo je vdechnuté Bohem a je nanejvýš užitečné. Vyučuje nás a usvědčuje, napravuje a vychovává ve spravedlnosti“ (2. Timoteovi 3:16). Je to Bůh, kdo dal lidem ta slova, která chtěl uchovat a zaznamenat. Apoštol Petr napsal: „Především vězte, že žádné proroctví Písma nevzniklo z vlastního názoru proroka. Proroctví totiž nikdy nepřišlo z lidské vůle“ (2. Petr 1:20-21). Petr zde říká, že tyto spisy nevysnila žádná lidská mysl, ani nevznikly proto, že by lidé měli nepřekonatelnou potřebu něco napsat. Petr dále pokračuje: „ale Boží lidé mluvili, jak byli puzeni Duchem svatým“ (2. Petr 1:21). Byl to Duch Svatý, který jim řekl, co mají napsat. Když víme, že to byl Bůh, kdo řídil a vedl lidi k tomu, co mají zapsat, nemusíme kritizovat či rozebírat autenticitu Písem.

Ještě jeden verš může být pro zkoumání přesnosti Písem přínosný. „Avšak Utěšitel, ten Duch svatý, kterého Otec pošle v mém jménu, ten vás naučí všemu a PŘIPOMENE VÁM VŠECHNO, CO JSEM VÁM ŘEKL“ (Jan 14:26). Ježíš zde říká svým učedníkům, že od nich brzy odejde, ale Duch Svatý jim pomůže vzpomenout si na vše, co Ježíš vyučoval, aby to mohli později zaznamenat. Byl to Bůh, kdo se postaral o autorství a uchování Písem.



Návrat na českou Domovskou stránku



Co je kritika redakce a vyšší kritika?