Kniha Zachariáš



Autor: Zachariáš 1:1 připisuje autorství knihy Zachariáš proroku Zachariášovi.

Doba vzniku: Kniha Zachariáš byla pravděpodobně sepsána ve dvou hlavních částech, a to mezi lety 520 a 470 př. n. l.

Účel knihy: Zachariáš klade důraz na to, že Bůh použil Své proroky, aby lid vyučovali, varovali a kárali. Lidé ale poslouchat odmítají. Jejich hřích na ně uvedl Boží trest. Kniha také naznačuje, že i proroctví lze narušit. Z historie víme, že právě v této době upadlo proroctví mezi Židy ve značnou nelibost, což vedlo k období mezi Starým a Novým zákonem, kdy k Božímu lidu nepromlouval žádný trvalý prorocký hlas.

Klíčové verše: Zachariáš 1:3, „Proto řekni lidu: Tak praví Hospodin zástupů – Vraťte se ke mně, praví Hospodin zástupů, a já se vrátím k vám, praví Hospodin zástupů.“

Zachariáš 7:13, „Když jsem volal, neposlouchali; a tak když volali oni, dělal jsem, že neslyším, praví Hospodin zástupů.“

Zachariáš 9:9, „Jásej vesele, Dcero sionská, dej se do zpěvu, Dcero jeruzalémská! Hle, tvůj král k tobě přichází, spravedlivý a vítězný; pokorný, sedící na oslu, na oslíku, osličím hříbátku.“

Zachariáš 13:9, „I tu třetinu ale zavedu do ohně. Přetavím je, jako se taví stříbro, protříbím je, jako se tříbí zlato. Budou vzývat mé jméno a já je vyslyším. Řeknu: ‚To je můj lid!‘ a oni odpoví: ‚Náš Bůh je Hospodin!‘“

Stručné shrnutí: Kniha Zachariáš nás učí, že spasení mohou dosáhnout všichni. Poslední kapitola ukazuje lidi ze všech koutů světa, kteří se přicházejí poklonit Bohu, který chce, aby Jej následovali všichni lidé. To není doktrína universalismu, tedy že všichni lidé budou spaseni, protože zachraňovat je v Boží povaze. Kniha nás naopak učí, že Bůh touží po tom, aby k Němu přišli a uctívali Jej všichni lidé, a že On je přijme, bez ohledu na národnost či politickou příslušnost, stejně jako při osvobození Judska a Jeruzalému od politických nepřátel. Zachariáš rovněž kázal o tom, že Bůh je svrchovaný vládce světa, nehledě na to, že zdání je opačné. Popisy toho, jak Bůh zasahuje do událostí ve světě nás učí, že je to Bůh, kdo určí, jaký budou mít lidské události konec. Bůh nesvazuje svobodu každého, aby si vybral, zda bude Boha následovat či se vzpírat, ale volá nás k odpovědnosti za to, jak jsme se rozhodli. V poslední kapitole vidíme, že Božímu řízení podléhají i přírodní živly.

Prorocká symbolika: V Zachariáši se nacházejí proroctví o Ježíši Kristu a o mesiášské éře v hojném počtu. Od zaslíbení, že Mesiáš přijde a bude žít mezi námi (Zachariáš 2:10-12; Matouš 1:23), přes symboliku výhonku a kamene (Zachariáš 3:8-9; 6:12-13; Izaiáš 11:1; Lukáš 20:17-18), až po zaslíbení Jeho druhého příchodu, kdy na Něj pohlédnou ti, kteří Jej probodli, a budou Jej oplakávat (Zachariáš 12:10; Jan 19:33-37), je Kristus ústředním tématem knihy Zachariáš. Ježíš je zachráncem Izraele, a pramenem, jehož krev přikrývá hřích všech, kteří k Němu přijdou pro spasení (Zachariáš 13:1; 1. Jan 1:7).

Praktické uplatnění: Bůh od nás i dnes očekává upřímnou bohoslužbu a život s morálkou. Příklad toho, jak Zachariáš dokázal zvítězit nad národními předsudky, nám připomíná, že se máme vztahovat ke všem vrstvám společnosti. Boží pozvání ke spasení musíme nabízet lidem všech národů, jazyků, ras a kultur. Spasení je možné jenom skrze krev, kterou Ježíš Kristus prolil na kříži, kde zemřel místo nás, aby usmířil náš hřích. Pokud ale Jeho oběť odmítáme, neexistuje už žádná jiná oběť, která by nás s Bohem usmířila. Na světě není lidem dáno jiné jméno, v němž bychom mohli být spaseni (Skutky 4:12). Nemáme času nazbyt; dnes je ten den spasení (2. Korintským 6:2).



Přehled Starého zákona



Kniha Zachariáš