Kniha Skutků



Autor: Kniha Skutků autora nikde konkrétně neuvádí. Z Lukáše 1:1-4 a Skutků 1:1-3 je zřejmé, že evangelium Lukáše a kniha Skutků měly stejného autora. Tradice, zachovaná už od raných dob církve uvádí, že Lukáše i Skutky napsal Lukáš, společník apoštola Pavla (Koloským 4:14; 2. Timoteovi 4:11).

Doba vzniku: Kniha Skutků byla pravděpodobně napsána mezi lety 61 a 64 n. l.

Účel knihy: Kniha Skutků byla napsána, aby podala historický záznam o počátcích církve. Kniha klade důraz na důležitost dne letnic a na obdrženou moc k tomu, abychom byli účinnými svědky Ježíše Krista. Skutky podávají záznam o apoštolech a jejich práci v Jeruzalémě, Judsku, Samaří a ve zbytku okolního světa. Kniha vrhá světlo na dary Ducha svatého, který dává moc, vede, učí a je svrchovaný rádce. Když čteme knihu Skutků, jsme oslněni a povzbuzeni množstvím zázraků, které se v tomto období děly skrze učedníky Petra, Jana a Pavla. Kniha Skutků zdůrazňuje důležitost poslušnosti Božímu slovu a proměnu, ke které dojde, když poznáme Krista. Je zde také mnoho odkazů na ty, kteří odmítli pravdu o Ježíši Kristu, kterou učedníci kázali. Kniha Skutků podává důkaz i o moci, chamtivosti a mnoha dalších ďábelských vlastnostech.

Klíčové verše: Skutky 1:8, „Přijmete ale moc Ducha svatého přicházejícího na vás a budete mými svědky v Jeruzalémě, v celém Judsku, v Samaří a až na konec světa.“

Skutky 2:4, „Všichni byli naplněni Duchem svatým a začali mluvit jinými jazyky, jak jim Duch dával promlouvat.“

Skutky 4:12, „V nikom jiném není spása – na světě není lidem dáno jiné jméno, v němž bychom mohli být spaseni!“

Skutky 4:19-20, „Petr a Jan jim odpověděli: „Myslíte, že je v Božích očích správné, abychom poslouchali vás více než Boha? 20Nemůžeme nemluvit o tom, co jsme viděli a slyšeli.“

Skutky 9:3-6, „Když už se cestou blížil k Damašku, náhle ho obklopilo světlo z nebe. Padl na zem a uslyšel hlas: „Saule, Saule, proč mě pronásleduješ?“ Zeptal se: „Kdo jsi, Pane?“ Ten odpověděl: „Já jsem Ježíš, kterého ty pronásleduješ. 6Vstaň a jdi do města; tam se dozvíš, co máš dělat.“

Skutky 16:31, „Odpověděli: „Věř v Pána Ježíše, a budeš spasen ty i tvůj dům!“

Stručné shrnutí: Kniha Skutků podává rané dějiny křesťanské církve a šíření evangelia Ježíše Krista, a také rostoucí protivenství evangeliu. Ačkoliv se na šíření, kázání a vyučování evangelia Ježíše Krista podílela řada věrných služebníků, Saul, jehož jméno bylo později změněno na jméno Pavel, z nich měl největší vliv. Než se obrátil, dělalo Pavlovi radost, když mohl křesťany pronásledovat a zabíjet. Pavlovo dramatické obrácení na cestě do Damašku (Skutky 9:1-31), je také vrcholným bodem knihy Skutků. Po svém obrácení Pavel stejně extrémně prokazoval lásku k Bohu, a kázání Jeho slova, což dělal s mocí, vroucností a Duchem živého a pravého Boha. Učedníci dostali od Ducha svatého moc k tomu, aby se stali Jeho svědky v Jeruzalémě (kapitoly 1 – 8:3), v Judsku a Samaří (kapitoly 8:4 – 12:25), a až na konec světa (kapitoly 13:1 – 28). V poslední části je záznam o třech Pavlových misijních cestách (13:1 – 21:16), o jeho soudu v Jeruzalémě a v Cesareji (21:17 – 26:32) a o jeho poslední cestě do Říma (27:1 – 28:31).

Souvislosti: Kniha Skutků slouží jako přechod ze staré smlouvy, založené na dodržování zákona, do nové smlouvy, smlouvy milosti a víry. Tento přechod můžeme pozorovat na několika klíčových událostech ve Skutcích. Za prvé, dochází ke změně povahy služby Ducha svatého, jehož hlavní dílo ve starém zákoně bylo zevní „pomazání“ Božích mužů, mezi které patří například Mojžíš (Numeri 11:17), Otniel (Soudců 3:8-10), Gedeon (Skutky 6:34) a Saul (1. Samuelova 10:6-10). Po Ježíšově zmrtvýchvstání Ducha přebývá přímo v srdci každého věřícího (Římanům 8:9-11; 1. Korintským 3:16), a vede je a dává jim vnitřní sílu. Duch svatý, který v nás přebývá, to je Boží dar těm, kteří k Němu s vírou přichází.

Pavlovo obrácení bylo dramatickým příkladem přechodu ze Staré smlouvy do Nové. Pavel připouští, že než se setkal se vzkříšeným Spasitelem, byl jedním z nejhorlivějších Izraelitů, a bez chyby, „co do spravedlnosti Zákona“ (Filipským 3:6), a to až do té míry, že neváhal pronásledovat ty, kteří vyučovali spasení milostí skrze víru v Krista. Po svém obrácení si ale uvědomil, že jeho náboženské snažení je bezcenné, a prohlásil o něm: „vůbec všechno pokládám za ztrátu vzhledem k té nevýslovné hodnotě poznání Krista Ježíše, mého Pána. Pro něj jsem to všechno ztratil a pokládám to za hnůj, abych získal Krista! V něm se ocitám bez vlastní spravedlnosti založené na Zákoně, ale zato s tou, která vyplývá z víry v Krista, s tou spravedlností, jež přichází od Boha a zakládá se na víře“ (Filipským 3:8-9). I my nyní žijeme vírou, a ne skutky zákona, takže se nemůžeme chlubit (Efezským 2:8-9).

Petrovo vidění plachty s nečistými zvířaty ve Skutcích 10:9-15 je další známkou přechodu ze Staré smlouvy – v tomto případě ze starých předpisů o pokrmech, které byly pro Židy velmi specifické – do Nové smlouvy, a do novozákonní jednoty Židů a pohanů v jedné univerzální církvi. Jak „čistá“ zvířata, která představovala Židy, tak „nečistá“ zvířata, představující pohany, byla prohlášena za „čistá“ Bohu, a to skrze Ježíšovu oběť. Už tedy nejsme pod Starozákonními předpisy, ale jsme skrze víru v krev, kterou za nás na kříži prolil Kristus, sjednoceni v nové smlouvě milosti.

Praktické uplatnění: Bůh může i skrze obyčejné lidi učinit mimořádné věci, když jim k tomu dá sílu z Ducha svatého. Bůh vlastně vzal skupinu rybářů, a jejich prostřednictvím obrátil celý svět vzhůru nohama (Skutky 17:6). Bůh vzal člověka, který křesťany nenáviděl a vraždil, a proměnil jej v největšího křesťanského evangelistu a autora téměř poloviny knih Nového zákona. Bůh použil pronásledování k tomu, aby „nová víra“ zažila nejrychlejší růst v dějinách světa. Bůh může stejné věci dělat i skrze nás, a také je dělá – proměňuje naše srdce, dává nám sílu z Ducha svatého, a dává nám touhu šířit dobrou zprávu o spasení skrze Krista. Pokud bychom se snažili těchto věcí dosáhnout svou vlastní silou, nepodařilo by se to. Stejně jako učedníci ve Skutcích 1:8 musíme vyčkat na moc Ducha svatého, a potom v Jeho moci vyjít a naplňovat Velké pověření (Matouš 28:19-20).



Přehled Nového zákona



Kniha Skutků