Kniha Nahum



Autor: Autor knihy Nahum se představuje jako Nahum (v hebrejštině znamená jeho jméno „Utěšitel“) Elkošský (1:1). Otázkou, kde přesně se toto město nalézalo, se zabývá mnoho teorií, ale průkazný důkaz chybí. Jedna z teorií je i ta, že se jedná o město, později známé jako Kafarnaum (což doslova znamená „vesnice Nahum“ či „městečko Nahuma“) u Galilejského moře.

Doba vzniku: Vzhledem k omezenému množství informací, které o Nahumovi máme, se můžeme pouze pokusit vymezit časový rámec, v němž byla kniha Nahum sepsána, a to mezi roky 663 a 612 př. n. l. V knize se zmiňují dvě události, které nám s vymezením těchto dat pomáhají. První z nich je Nahumova zmínka o Thébách (No Amon) v Egyptě, které padly před Asyrskými vojsky (663 př. n. l.), a kterou Nahum uvádí v minulém čase, a jde tedy o událost, ke které již došlo. Druhou mez tvoří naplnění zbytku Nahumova proroctví v roce 612 př. n. l.

Účel knihy: Nahum svou knihu nepsal jako varování či „volání k pokání“ pro lid z Ninive. Již o 150 let dříve jim Bůh poslal proroka Jonáše, a slíbil, co se stane, budou-li setrvávat ve svých bezbožných způsobech. Tehdy lidé skutečně činili pokání, ale nyní žili stejně zle jako tehdy, ne-li ještě hůře. Asyřané si při svých dobyvačných výpadech počínali nesmírně brutálně (naráželi těla nepřátel na kůl a jejich kůžemi si zdobili stany, mezi jinými zvěrstvy). Nyní Nahum sděluje Judskému lidu, aby si nezoufal, protože Bůh vynesl svůj soud a Asyřanům se brzy dostane toho, co si zaslouží.

Klíčové verše: Nahum 1:7, „Hospodin je dobrý, útočištěm je v den soužení, zná se k těm, kdo v něj doufají.“

Nahum 1:14a, „O tobě, Ninive, pak velí Hospodin: ‚Tvé jméno neponesou žádní potomci!‘“

Nahum 2:1a, „Hle, už jsou vidět na horách nohy posla dobrých zpráv – přichází pokoj zvěstovat.“ (viz také Izaiáš 52:7 a Římanům 10:15)

Nahum 2:14a, „Hle, já jsem proti tobě!“ praví Hospodin zástupů.

Nahum 3:19, „Není léku na tvé zranění, tvá rána už se nezhojí. Všichni, kdo o tobě uslyší, zatleskají samou radostí. Vždyť koho se nedotklo tvé ustavičné zlo?

Stručné shrnutí: Ninive kdysi uposlechlo Jonášovo kázání a obrátilo se od svých zlých cest ke službě Hospodinu. O 150 let později je ale Ninive zpátky v modlářství, násilí a pýše (Nahum 3:1-4). Bůh do Ninive znovu posílá jednoho ze svých proroků s poselstvím soudu a zkázy města a s pobídkou k pokání. Ninivští naneštěstí na Nahumova slova nedají, a město padne pod nadvládu Babylonu.

Prorocká symbolika: Pavel cituje Nahuma 1:15 v Římanům 10:15 a vztahuje tento verš na Mesiáše a Jeho službu, a stejně tak na Kristovy apoštoly oné doby. Lze to chápat jako verš, který platí pro každého služebníka evangelia, který „káže evangelium pokoje“. Bůh uzavřel skrze Ježíšovu krev příměří a mír s hříšníky, a dal Svému lidu pokoj, který „přesahuje všechno chápání“ (Filipským 4:7). Práce kazatele rovněž obnáší „přinášet radostnou zprávu“ o dobrých věcech, jakými je smíření s Bohem, spravedlnost, odpuštění, život a věčná záchrana skrze ukřižovaného Krista. Káží-li takové evangelium a přináší-li takovou zprávu, je to nádherná podívaná. Obrazná mluva, které je zde použita, vykresluje člověka, který běží k ostatním, protože má radost a nemůže se dočkat, protože přináší dobrou zprávu.

Praktické uplatnění: Bůh je trpělivý a pomalý k hněvu. Každému národu dává čas, aby Jej uznal jako Pána. Ale nenechá nás, abychom se mu vysmívali. Vždy, když se nějaký národ rozhodne, že se otočí k Bohu zády a půjde za vlastními cíli, zakročí Bůh v soudu. Téměř před 220. lety byly Spojené státy Americké založeny jako národ, který se řídil biblickými principy. V posledních 50. letech se to změnilo, a každý den se víc a víc obracíme opačným směrem. Jako křesťané máme povinnost stát na biblických principech a pravdě Bible, protože pravda je pro naši zemi jedinou nadějí.



Přehled Nového zákona



Kniha Nahum