Kniha Micheáš



Autor: Autorem knihy Micheáš je prorok Micheáš (Micheáš 1:1).

Doba vzniku: Kniha Micheáš byla pravděpodobně napsána mezi lety 735 a 700 př. n. l.

Účel knihy: Poselství knihy Micheáš tvoří složitá směs soudu a naděje. Na jednu stranu proroctví oznamují soud nad Izraelem za špatnosti ve společnosti, zlé vůdce a za modlářství. Očekávalo se, že tento soud vyvrcholí zničením Samaří a Jeruzaléma. Na druhou stranu kniha zvěstuje nejen obnovu národa, ale proměnu a povýšení Izraele a Jeruzaléma. Poselství naděje a zkázy ovšem nemusí být k sobě nutně protikladná, protože k obnově a proměně dojde teprve po soudu.

Klíčové verše: Micheáš 1:2, „Slyšte, všechny národy, naslouchej, země i všichni v ní! Panovník Hospodin teď proti vám svědčí, Panovník z chrámu své svatosti.“

Micheáš 5:1, „Ty však, Betléme efratský, maličký mezi judskými knížaty, právě z tebe mi má vzejít ten, jenž bude Vládcem v Izraeli, jehož původ je pradávný, ode dnů věčnosti.“

Micheáš 6:8, „Oznámil ti, člověče, co je dobré a co od tebe žádá Hospodin: Abys jednal spravedlivě, miloval milosrdenství a kráčel se svým Bohem v pokoře.“

Micheáš 7:18-19, „Kdo je Bůh jako ty? Kdo odpouští viny a hřích promíjí pozůstatku svého dědictví? Nezůstáváš rozhněvaný navždycky, neboť sis milosrdenství oblíbil. Znovu se nad námi slituješ, naše provinění pošlapeš, všechny naše hříchy smeteš hluboko do moře!“

Stručné shrnutí: Prorok odsuzuje vládce, kněží a proroky Izraele, protože využívají a svádí lid. Právě kvůli jejich jednání bude Jeruzalém zničen. Prorok Micheáš zvěstuje vysvobození těch, kteří odešli z Jeruzaléma do Babylonu, a uzavírá pobídkou Jeruzalému, aby zničil všechny národy, které se proti němu shromáždily. Z Betléma povstane na obranu národa dokonalý vůdce, a prorok předpovídá vítězství těm, kdo zbyli z Jákobova potomstva, a předpovídá den, kdy Hospodin očistí národ od modlářství a závislosti na vojenské síle. Prorok předkládá působivý a stručný souhrn Hospodinových požadavků na spravedlnost a věrnost, a prohlašuje soud nad těmi, kdo následovali cesty králů Omriho a Achaba. Kniha končí prorockou liturgií, obsahující prvky nářku. Izrael se vyznává ze svých hříchů a dostává se mu ujištění vysvobození skrze Hospodinovy mocné skutky.

Prorocká symbolika: Micheáš 5:1 je Mesiášské proroctví, které citovali i tři mudrcové, kteří hledali krále, zrozeného v Betlémě (Matouš 2:6). Protože tito králové z Východu znali hebrejská písma, věděli, že právě z této nepatrné vesnice jménem Betlém má vzejít Kníže pokoje, Světlo světa. Micheášovo poselství hříchu, pokání a obnovy nachází konečné naplnění v Ježíši Kristu, který je smírčí obětí za naše hříchy (Římanům 3:24-25), a který je jedinou cestou k Bohu (Jan 14:6).

Praktické uplatnění: Bůh nám dává varování proto, abychom nemuseli strpět Jeho hněv. Pokud Boží varování nebereme v potaz, a Jeho řešení hříchu prostřednictvím oběti Jeho Syna odmítáme, je soud jistý. Co se týče věřících v Krista, Bůh nás kárá ne z nenávisti, ale právě proto, že nás miluje. Bůh ví, že hřích nás ničí, a On nás chce mít celé. Tato ucelenost, která přichází spolu se zaslíbením obnovy, potom čeká na ty, kteří Mu zůstávají poslušni.



Přehled Starého zákona



Kniha Micheáš