Kniha Amos



Autor: Amos 1:1 označuje za autora knihy Amos proroka Amose.

Doba vzniku: Kniha Amos byla pravděpodobně napsána mezi roky 760 a 753 př. n. l.

Účel knihy: V době, kdy jej Bůh povolává, je Amos pastýř a sběrač ovoce z judské vesnice Tekója, a nemá žádné vzdělání ani kněžský původ. Amosovo poslání směřuje k severnímu sousedovi, Izraeli. Amosova poselství o brzké zkáze a zajetí, které měly být následkem hříchů Izraele, byla velmi nepopulární a zůstala většinou bez odezvy, protože ode dnů krále Šalomouna se Izraeli nevedlo tak dobře jako nyní. Amosova služba se odehrává v době, kdy v Izraeli vládl král Jeroboám II a v Judsku král Uziáš.

Klíčové verše: Amos 2:4, „Toto praví Hospodin: Juda hřešil trojnásob, čtyřnásob – už toho mám dost! Za to, že Hospodinův zákon zavrhli a neřídili se jeho pravidly, že se dali svést svými podvody, za kterými už jejich předci šli.“

Amos 3:7, „Jistě! Panovník Hospodin nepůsobí nic, aniž sdílí své tajemství se svými služebníky, proroky.“

Amos 9:14, „Svůj lid Izrael přivedu zpět ze zajetí. Vystavějí města, jež museli opustit, a budou v nich znovu žít. Budou sázet vinice a jejich víno pít, zakládat zahrady a ovoce z nich jíst.“

Stručné shrnutí: Amos vidí, že za vnější prosperitou a mocí Izraele je národ, který je uvnitř na kost zkažený. Hříchy, za které Amos kárá lid, jsou velice závažné: opomíjení Božího Slova, modlářství, pohanské uctívání, chamtivost, zkorumpovaní vládci a utlačování chudých. Amos začíná tím, že prohlašuje soud nad okolními národy, a potom nad vlastním národem, Judskem, a nejtvrdší soud na konci knihy je vysloven nad Izraelem. Vize, které Amosovi Bůh ukáže, mají společné jedno důrazné poselství: soud je blízko. Kniha končí Božím zaslíbením budoucí obnovy toho, co zbylo.

Prorocká symbolika: Kniha Amos končí slavným zaslíbením do budoucna: Zasadím je v jejich zemi, kterou jsem dal jim, a z té země nebudou už nikdy vyrváni, praví Hospodin, tvůj Bůh“ (9:15). K úplnému naplnění zaslíbení o zemi, které dal Bůh Abrahamovi (Genesis 12:7; 15:7; 17:8) dojde během tisícileté Kristovy vlády na zemi (viz Joel 2:26, 27). Zjevení 20 popisuje tisíciletou Kristovu vládu na zemi jako čas pokoje a radosti pod dokonalou vládou samotného Spasitele. V onom čase se věřící Izrael a pohanští křesťané spojí a vytvoří jednu Církev, a budou vládnout a kralovat spolu s Kristem.

Praktické uplatnění: Někdy o sobě uvažujeme jako bychom byli „jen…“. Já jsem jenom prodejce, já jsem jen rolník, já jsem jen žena v domácnosti. Amos představuje dokonalý příklad člověka, který je „jen…“ Nebyl to prorok ani kněz, a dokonce ani syn proroka nebo kněžího. Byl to pastevec, nevýznamný človíček někde v Judsku. Kdo by jej poslouchal? Ale místo toho, aby hledal výmluvy, proč to nejde, Amos uposlechl, a stal se mocným Božím hlasem změn.

Bůh vždy používal lidi, kteří byli „jen“ obyčejní pastevci, tesaři, rybáři a podobně – to vidíme v celé Bibli. Ať už jsi v tomto životě čímkoliv, Bůh tě může použít. Amos nebyl nikým významným. Byl „jen“ obyčejný člověk. „Jen“ Boží služebník. Je to dobrá věc, být „jen“ Božím člověkem.



Přehled Starého zákona



Kniha Amos