Kniha 2. Jan



Autor: Kniha 2. Janova autora přímo neuvádí. Tradice už od nejranějších dob připisuje autorství apoštolu Janovi. Během času se vyskytly domněnky, že autorem dopisu byl jiný Kristův učedník, který se rovněž jmenoval Jan. Všechny důkazy ale ukazují na to, že autorem je Jan, učedník, kterého Ježíš miloval, a který také napsal Janovo evangelium.

Doba vzniku: 2. Janova epištola byla pravděpodobně napsána ve stejné době, jako ostatní dva dopisy, 1. a 3. Jan, mezi lety 85-95 n. l.

Účel knihy: 2. Janova epištola je naléhavou prosbou čtenářům dopisu, aby projevili svou lásku k Bohu a k Jeho synu Ježíši tím, že budou poslušni přikázání, aby se navzájem milovali, a aby žili v poslušnosti Písmu. Kniha 2. Jan je rovněž důrazným varováním, aby byli na pozoru před svůdci, kteří vykládali, že Kristus ve skutečnosti nevstal z mrtvých.

Klíčové verše: 2. Jan 6, „V tom je láska, abychom žili podle jeho přikázání. To přikázání jste slyšeli od počátku, a tak podle něj žijte.“

2. Jan 8-9, „Proto si dejte pozor, abychom neztratili to, oč jsme usilovali; nenechme se připravit o plnou odplatu. Každý, kdo nezůstává v Kristově učení, ale opouští je, ztrácí Boha. Kdo zůstává v jeho učení, ten má Otce i Syna.“

Stručné shrnutí: Kniha 2. Jan je adresována „vyvolené paní a jejím dětem.“ Mohlo se jednat buď o významnou paní v církvi, nebo o šifrované oslovení, které se týkalo církve a shromáždění. V dobách, kdy byl dopis napsán, a kdy byla církev těžce pronásledována, se šifrovaných oslovení používalo často.

Kniha 2. Jan se z velké části zabývá naléhavým varováním před svůdci, kteří se v učení nedrželi Kristova učení, a kteří zastávali názor, že Ježíš nebyl vzkříšen v těle, ale pouze duchovně. Jan si dělá velké starosti, aby si opravdoví věřící byli těchto falešných učitelů vědomi, a aby s nimi neměli nic společného.

Souvislosti: Jan popisuje lásku nikoliv jako emoci nebo pocit, ale jako poslušnost Božím přikázáním. Ježíš zdůrazňoval, jak důležitá jsou přikázání, zvláště to „první a největší“ z nich, láska k Bohu (Deuteronomium 6:5) a druhé – láska jedněch k druhým (Matouš 22:37-40; Leviticus 19:18). Ježíš byl dalek toho, aby zrušil starozákonní Boží předpisy, naopak přišel, aby je naplnil, a to tak, že vydal sám sebe, aby byly tyto zákony na Něm naplněny.

Praktické uplatnění: Je nesmírně důležité, abychom vše, co vidíme, slyšíme a čteme, a co se prohlašuje za „křesťanské“, porovnali s Písmem. To nemůžeme nikdy podcenit, protože jednou z největších Satanových zbraní je podvod. Je snadné nechat se ovlivnit novým a vzrušujícím učením, které je zdánlivě v souladu s Písmem, ale které se při bližším ohledání s Božím Slovem rozchází. Pokud se děje něco, co není v souladu s Písmem, pak se jedná o faleš, a ne Ducha, a my bychom se toho měli držet stranou.



Přehled Nového zákona



Kniha 2. Jan