Jozue



Autor: Kniha Jozue nikde výslovně autora neuvádí. S největší pravděpodobností lze říct, že většinu této knihy sepsal Nunův syn Jozue, který se stal Mojžíšovým nástupcem jako Izraelský vůdce. Závěrečná část knihy byla po Jozuově smrti napsána nejméně jedním dalším člověkem. Je rovněž možné, že v knize bylo několik pasáží redigováno či sestaveno až po Jozuově smrti.

Doba vzniku: Kniha Jozue vznikla pravděpodobně mezi lety 1400 a 1370 př. n. l.

Účel knihy: Kniha Jozue podává přehled vojenských tažení, která proběhla pro dobytí území, které Bůh zaslíbil. Po vyjití z Egypta a následných čtyřiceti letech putování pouští je nově zformovaný národ připraven vejít do zaslíbené země, porazit její obyvatele a zabrat území. Přehled, který zde máme k dispozici, nám poskytuje zkrácené a vybrané podrobnosti mnoha bitev, a stejně tak i popis toho, jak bylo nové území nejen dobito, ale i rozděleno mezi jednotlivé kmeny.

Klíčové verše: Jozue 1:6-9, „Buď silný a statečný, neboť ty dáš tomuto lidu za dědictví zem, o níž jsem přísahal jejich otcům, že jim ji dám. Jen buď silný a velmi statečný, abys pečlivě dodržoval celý Zákon, který ti přikázal můj služebník Mojžíš. Neuchyluj se od něj napravo ani nalevo, a bude se ti dařit, kamkoli půjdeš. Kniha tohoto Zákona ať se nevzdálí od tvých úst, ale přemítej o něm dnem i nocí, abys pečlivě dodržoval vše, co je v něm psáno. Tehdy budeš mít na svých cestách úspěch a tehdy se ti bude dařit. Přikazuji ti: Buď silný a statečný, neboj se a nestrachuj, neboť Hospodin, tvůj Bůh, je s tebou, kamkoli půjdeš.“

Jozue 24:14-15, „Proto tedy ctěte Hospodina a služte mu oddaně a věrně. Odvrhněte bohy, kterým sloužili vaši otcové za řekou Eufrat a v Egyptě, a služte Hospodinu. Pokud se vám ale nelíbí sloužit Hospodinu, vyberte si dnes, komu budete sloužit – ať už bohům, kterým sloužili vaši otcové za řekou, anebo bohům Emorejců, v jejichž zemi bydlíte. Já a můj dům však budeme sloužit Hospodinu.“

Stručné shrnutí: Kniha Jozue pokračuje ve vyprávění příběhu Izraelitů po vyjití z Egypta. Kniha zaznamenává zhruba 20 let, po které vedl Jozue izraelský lid poté, co jej k tomu Mojžíš na konci knihy Deuteronomium pomazal. Celkem dvacet čtyři kapitol knihy Jozue lze shrnout asi následovně:

Kapitoly 1-12: Vstup do zaslíbené země a její dobytí
Kapitoly 13-22: Pokyny pro rozdělení zaslíbené země
Kapitoly 23-24: Jozuova závěrečná řeč

Prorocká symbolika: Příběh nevěstky jménem Rachab a její velké víry v Boha Izraelitů jí zaručil místo mezi těmi, kteří jsou kvůli své víře oslaveni v Židům 11:31. Její příběh je příběhem Boží milosti k hříšníkům, a záchrany díky víře. A ještě důležitější je to, že Boží milostí se stala součástí mesiášské pokrevní linie (Matouš 1:15).

Jeden ze svátečních obřadů, o nichž se zmiňuje Jozue 5 došel v Novém zákoně dokonalého naplnění. Verše 1-9 mluví o Božím rozkaze, že všichni, kteří se narodili na poušti, mají být při vejití do zaslíbené země obřezáni. Tím o nich Bůh „odňal Egyptské pohanění“, jinými slovy je očistil od hříchů spojených s jejich předešlým životem. Koloským 2:10-12 mluví o věřících jako o lidech, kteří přijali obřízku srdce od samotného Krista, skrze kterého jsme také odložili hříšnou povahu našeho předešlého života bez Krista.

Bůh založil útočištná města, aby se tam mohli uchýlit ti, kdo někoho neúmyslně zabili, a mohli tam žít bez strachu z odplaty. Kristus je naším útočištěm, v němž jsme „našli útočiště v nabídnuté naději“ (Židům 6:18).

Kniha Jozue obsahuje všudypřítomné teologické téma odpočinku. Poté co Izraelité putovali 40 let pouští, konečně vešli do odpočinutí, které jim Bůh v zemi Kanaánské připravil. Autor knihy Židům toho využívá k varování před tím, abychom se nenechali zastavit nevírou a vešli do Božího odpočinku v Kristu (Židům 3:7-12).

Praktické uplatnění: Jedním z klíčových veršů knihy je Jozue 1:8 „Kniha tohoto Zákona ať se nevzdálí od tvých úst, ale přemítej o něm dnem i nocí, abys pečlivě dodržoval vše, co je v něm psáno.“ Starý zákon překypuje příběhy lidí, kteří „zapomněli“ na Boha a na Jeho Slovo, a protrpěli strašlivé následky. Pro každého křesťana je Boží Slovo jako krev v žilách. Zanedbáváme-li je, naše životy podle toho budou vypadat. Vezmeme-li si ale k srdci princip, který ve verši 1:8 vidíme, budeme celí a úplní, a budeme v Božím království použitelní (2. Timoteovi 3:16-17), a zjistíme, že přísliby, které dal Bůh Jozuovi ve verších 1:8-9, platí i pro nás.

Jozue je zářný příklad toho, jak je užitečné mít dobrého duchovního vychovatele. Celé roky byl Mojžíšovi nablízku. Viděl, jak Mojžíš téměř bezchybně Boha následoval. Od Mojžíše se naučil, jak se má modlit. Prostřednictvím Mojžíšova příkladu se naučil, jak prokazovat Bohu poslušnost. Je evidentní, že Jozue se poučil i ze špatného příkladu, který Mojžíše připravil o radost ze vstupu do zaslíbené země. Pokud žiješ, jsi duchovní vychovatel. Někdo se na tebe někde dívá a pozoruje tě. Někdo mladší nebo někdo, na koho máš vliv, sleduje, jak žiješ a jak jednáš. Někdo se od tebe učí. Někdo bude jednat podle tvého příkladu. Duchovní výchova je mnohem víc než pouhá slova, která vychovatel říká. To, na co se lidé dívají, je tvůj život.



Přehled Starého zákona



Jozue