Máme si sami aktivně hledat partnera nebo máme čekat, až nám jej Bůh přivede do cesty?



Otázka: Máme si sami aktivně hledat partnera nebo máme čekat, až nám jej Bůh přivede do cesty?

Odpověď:
Odpověď na obě otázky zní „ano“. Je ovšem důležité udržet mezi oběma odpověďmi rovnováhu. Neměli bychom zběsile hledat partnera, protože výsledek by zcela závisel na našem úsilí. Neměli bychom být ale ani pasivní a myslet si, že jednoho dne Bůh nějak někoho pošle až na náš práh. Jakmile dojdeme k úvaze, že nastal čas najít si partnera, jako křesťané bychom celý proces měli zahájit modlitbou. Prvním krokem by mělo být to, že se se odevzdáme Boží vůli pro náš život. „V Hospodinu měj svoji rozkoš – on touhy tvého srdce naplní!“ (Žalm 37:4). Mít svou rozkoš v Hospodinu znamená, že máš potěšení a radost z toho, že Jej znáš, a můžeš Mu důvěřovat, že i On má z tebe radost. Bůh vkládá do našich srdcí své vlastní touhy, což v kontextu hledání partnera znamená, že budeme chtít přesně takového partnera, jakého pro nás chce Bůh a který pro nás bude potěšením. Přísloví 3:6 nám říká: „Na každém kroku snaž se jej poznávat, on sám tvé stezky urovná.“ Poznávat Boha při hledání partnera znamená, že se podřídíš Jeho svrchované vůli a řekneš mu, že chceš to, co On uzná za nejlepší.

Když se odevzdáme Boží vůli, měli bychom si ujasnit, jaké jsou vlastnosti zbožného manžela či manželky a měli bychom hledat někoho, kdo tyto duchovní vlastnosti má. Je důležité nejprve mít jasné porozumění těchto vlastností a až potom hledat někoho, kdo je má. „Zamilovat se“ do někoho a potom přijít na to, že onen člověk nemá potřebné duchovní vlastnosti k tomu, aby byl naším celoživotním partnerem, to je spolehlivý návod na zlomené srdce a na vůbec obtížné životní postavení.

Jakmile si ujasníme, co nám Bible říká o tom, nač se máme zaměřit, můžeme aktivně začít s hledáním partnera. Bůh nám toho správného člověka přivede do života podle své dokonalé vůle a ve svém čase, když máme otevřené oči. Když se budeme modlit, Bůh nás k tomu pravému člověku dovede. Když budeme čekat na Jeho správnou chvíli, dá nám Bůh člověka, který je nám nejbližší co do osobnosti, zájmů a vlastností. Musíme důvěřovat Bohu a Jeho načasování (Přísloví 3:5), i když Jeho načasování není stejné jako to naše. Některé lidi Bůh povolává i k tomu, aby zůstali svobodní a nikdy se neoženili či nevdaly (1. Korintským 7), ale v těch případech Bůh odejme jakoukoliv touhu po manželském životě. Boží načasování je dokonalé, a vírou a trpělivostí jeho zaslíbení dosáhneme (Židům 6:12).



Návrat na českou Domovskou stránku



Máme si sami aktivně hledat partnera nebo máme čekat, až nám jej Bůh přivede do cesty?