Jaký je křesťanský názor na důchod?



Otázka: Jaký je křesťanský názor na důchod?

Odpověď:
S tím, jak se křesťané přibližují důchodovému věku, často si začínají klást otázku, co by měl křesťan v důchodu vlastně dělat. Když odejde křesťan do důchodu ze zaměstnání, má také odejít do důchodu z křesťanské služby? Jak se má křesťan vůbec na důchod dívat?

1) Ačkoliv neexistuje žádný biblický princip, že po dosažení určitého věku by měl člověk odejít do důchodu, přesto ale máme příklad levitů a jejich služby ve stánku. V Numeri 4 vidíme soupis levitských mužů ve věku mezi 25 a 50. lety, kteří byli způsobilí pro službu ve stánku, a ti, kdo dosáhli 50. let, měli odejít na odpočinek. Mohli i nadále „pomáhat svým bratřím“, ale nesměli už pracovat (Numeri 8:24-26).

2) Ačkoliv můžeme odejít do důchodu, co se týče naší práce (i pokud je to křesťanská služba „na plný úvazek“), nikdy bychom neměli odejít na odpočinek od služby Pánu, i když se způsob, jakým Mu sloužíme, může změnit. V Lukáši 2:25-38 vidíme příklad dvou velmi starých lidí (Simeon a Anna), kteří i v pokročilém věku věrně sloužili Pánu. Anna byla starší vdova, která byla denně v chrámu, kde se postila a modlila. Titus 2 říká, že starší muži a ženy by měli svým příkladem učit mladší muže a ženy, jak žít.

3) Stáří bychom neměli využít k tomu, abychom pouze hledali potěšení. Pavel říká, že vdova, která žije jen pro potěšení, je mrtvá, i když žije (1. Timoteovi 5:6). V protikladu s tím, co nás Bible učí, mnoho lidí chápe důchod jako „hledání potěšení“, pokud je to možné. Tím neříkáme, že lidé v důchodu si nemohou užívat golf, společenské akce nebo příjemné zážitky. Tyhle věci by ale neměli být to hlavní, a to v každém věku.

4) Druhá Korintským 12:14 říká, že rodiče by měli šetřit pro své děti. Tím zdaleka nejdůležitějším, co můžeme pro děti „našetřit“, je duchovní odkaz, který můžeme předat dětem, vnoučatům a pravnoučatům. Věrné modlitby starších rodinných „patriarchů“ nebo „matek rodu“ ovlivnily celé generace potomků. Pro lidi, kteří jsou v důchodu, je modlitba snad nejplodnějším typem služby.

Ze služby Kristu křesťan do důchodu nikdy neodchází; pouze mění adresu svého pracoviště. Když to tedy shrneme, v okamžiku, kdy člověk dosáhne „důchodového věku“ (ať už je to jakýkoliv věk), mění se denní zaměstnání, ale nikoliv celoživotní služba Pánu. Jsou to často právě tito „starší svatí“, kteří kráčeli celý život s Bohem, a dokáží nám přiblížit pravdy Božího Slova tím, když nám vykládají, jak Bůh v jejich životech působil. Modlitba, kterou se modlil žalmista, by měla být i naší modlitbou: „Neopouštěj mě, Bože, když stárnu a šedivím, tomuto pokolení než tvou sílu vyjevím, o tvé moci než zpravím všechny potomky!“ (Žalm 71:18).



Návrat na českou Domovskou stránku



Jaký je křesťanský názor na důchod?