Jak by měl křesťan nahlížet na sebevědomí?



Otázka: Jak by měl křesťan nahlížet na sebevědomí?

Odpověď:
Mnoho lidí definuje sebevědomí jako „pocit ceny, který se zakládá na dovednostech, úspěších, postavení, finančním zázemí, nebo vzhledu.“ Takové sebevědomí může vést k tomu, že se člověk cítí nezávislý, pyšný a začne uctívat sám sebe, což zabíjí naši touhu po Bohu. Jakub 4:6 nám říká: „Bůh se staví proti pyšným, pokorné ale zahrne milostí.“ Pokud budeme důvěřovat jen ve své pozemské možnosti, nevyhnutelně to povede k pocitu vlastní důležitosti, což je domýšlivost. Ježíš nám řekl: „Tak i vy, když uděláte všechno, co je vám nařízeno, říkejte: ‚Nezasloužíme chválu. Jen jsme jako služebníci splnili svou povinnost‘“ (Lukáš 17:10).

To neznamená, že křesťan by měl mít nízké sebevědomí. Znamená to pouze, že pocit, že je někdo dobrý člověk, bychom neměli zakládat na tom, co jsme dokázali, ale na tom, kým jsme v Kristu. Musíme se před Ním pokořit, potom nás Bůh poctí. Žalm 16:2 nám připomíná: „Hospodinu říkám: Jsi můj Pán, jediné dobro, které mám!“ Sebevědomí a sebeúcta každého křesťana záleží na správném vztahu s Bohem. Víme, že máme nějakou cenu, a to podle toho, jak vysokou cenu za nás zaplatil Bůh, krví Svého Syna, Ježíše Krista.

V určitém smyslu je nízké sebevědomí opakem pýchy. Na druhou stranu je ale nízké sebevědomí jen jiným druhem pýchy. Někteří lidé mají nízké sebevědomí, protože chtějí, aby jich ostatní litovali, všímali si jich a utěšovali je. Nízké sebevědomí tedy může být stejným voláním „podívejte se na mě“, jako pýcha. Jenom se ke stejnému cíli dopracovává jinou cestou, tedy pomocí zahleděnosti do sebe, posedlosti sebou samým, a sobectvím. My bychom měli naopak být nezištní, měli bychom zemřít sami sobě, a odrážet veškerou pozornost, které se nám dostane, na Boha, který nás stvořil a stará se o nás.

Bible nám říká, že Bůh nám vyjádřil, jakou cenu máme, když nás vykoupil jako Svůj lid (Efezským 1:14). A díky tomu je On ten jediný, komu patří čest a chvála. Máme-li zdravé sebevědomí, budeme si sami sebe vážit dost na to, abychom se nenechali zotročit hříchem. Naopak bychom se měli chovat pokorně, a vážit si ostatních víc než sebe (Filipským 2:3). Římanům 12:3 nám dává varování: „Říkám každému z vás, ať si o sobě nemyslí více, než by měl. Každý ať smýšlí střízlivě, v souladu s mírou víry, kterou mu Bůh udělil.“



Návrat na českou Domovskou stránku



Jak by měl křesťan nahlížet na sebevědomí?