Mluví se v Genesis 1 o doslovných 24-hodinových dnech?



Otázka: Mluví se v Genesis 1 o doslovných 24-hodinových dnech?

Odpověď:
Pečlivé prozkoumání hebrejského slova pro „den“ a kontext, v němž se vyskytuje v Genesis, nás přivádí k závěru, že tento „den“ znamená doslovný, 24-hodinový časový úsek. Hebrejské slovo yom, které je zde přeloženo jako „den“, může znamenat více věcí. Může znamenat 24-hodinový časový úsek, během něhož se Země otočí kolem své osy (ve smyslu „den má 24 hodin“). Může znamenat časový úsek denního světla, tedy dobu mezi úsvitem a soumrakem (ve smyslu „během dne je vedro, ještě že se v noci ochladí“). Může se rovněž použít jako výraz pro blíže neurčený časový úsek (ve smyslu „to bylo za dnů mého dědečka“). V Genesis 7:11 je tento výraz použit pro 24-hodinový časový úsek. V Genesis 1:16 je tento výraz použit pro období světla mezi úsvitem a soumrakem. A v Genesis 2:4 se tento výraz používá pro blíže neurčený časový úsek. Jak si tedy vyložit Genesis 1:5-2:2, kde se používá se spojení s běžnými číslovkami (prvního dne, druhého dne, třetího dne, čtvrtého dne, pátého dne, šestého dne a sedmého dne)? Jedná se zde o 24-hodinové časové úseky nebo o něco jiného? Je možné, že slovo yom, které je zde použito, znamená blíže neurčený časový úsek?

Můžeme určit, jak by se mělo slovo yom v Genesis 1:5-2:2 vykládat, a to tak, že jednoduše prozkoumáme kontext, ve kterém se slovo nachází, a potom jej porovnáme s kontextem ostatních pasáží Starého zákona, kde se toto slovo nachází. Takto se bude Písmo vykládat Písmem. Hebrejské slovo yom se ve Starém zákoně nachází 2301 krát. Mimo Genesis 1 je slovo yom spolu s číslovkou (celkem 410 krát) vždy použito k označení běžného dne, tedy 24-hodinového časového úseku. Slova „večer“ a „ráno“ dohromady (38 krát) vždy označují běžný den. Yom + „večer“ nebo „ráno“ (23 krát) vždy označují běžný den. Yom + „noc“ (52 krát) vždy označují běžný den.

Kontext, v němž je slovo yom užito v Genesis 1:5-2:2, kde se každý den popisuje jako „večer a ráno“ nám celkem jasně ukazuje, že autor tímto výrazem myslí 24-hodinový časový úsek. Výraz „ráno“ a „večer“ nedává smysl, nejedná-li se o doslovných 24 hodin. To byl také běžný výklad dnů v Genesis 1:5-2:2, a to až do 19. století, kdy došlo díky vědecké komunitě k posunu ve výkladu, a začalo se hledat vysvětlení pro vrstvy usazenin v zemské kůře. Zatímco dříve byla existence rozdílných vrstev hornin chápána jako důkaz potopy světa, poté, co se začalo hledat nové vysvětlení, potopa světa byla vědeckým světem odmítnuta a vrstvy hornin byly chápány jako důkaz toho, že Země je nesmírně stará. Tak se také stalo, že někteří upřímní - i když mýlící se - křesťané, ve snaze spojit tento nový výklad, popírající potopu světa i Bibli, s popisem v Genesis, začali vysvětlovat yom jako výraz pro dlouhá, blíže neurčená časová období.

Je známo, že mnohé výklady, které považují Zemi za velmi starou, jsou založeny na chybných předpokladech. Neměli bychom dopustit, aby tvrdohlavá paličatost některých vědců ovlivňovala, jak čteme Bibli. Podle Exodu 20:9-11 stvořil Bůh za šest doslovných dní svět, abychom v tom měli příklad pracovního týdne: šest dní práce, jeden den odpočinku. Bůh mohl jistě stvořit všechno, co chtěl, v jediném okamžiku. Ale je zřejmé, že ještě i před tím, než nás stvořil (šestého dne), tak na nás myslel a chtěl nám zanechat příklad hodný následování.



Návrat na českou Domovskou stránku



Mluví se v Genesis 1 o doslovných 24-hodinových dnech?