Co je rouhání proti Duchu svatému?




Otázka: Co je rouhání proti Duchu svatému?

Odpověď:
Myšlenka „rouhání proti Duchu svatému“ je zmiňována v Markovi 3:22-30 a v Matouši 12:22-32. Termín „rouhání“ obecně znamená vzdorovitý projev neúcty. Toto slovo používáme ve spojení s takovými hříchy, jakými je proklínání Boha nebo vědomé zneucťování Božích věcí. Příkladem by mohlo být i přisuzování zla Bohu nebo naopak to, že mu odpíráme dobro, které vykonal. Tento příklad rouhání je ale konkrétní, v Matouši 12:31 se mluví o „rouhání proti Duchu svatému“. V této pasáži jsou to farizeové, kteří viděli nezpochybnitelný důkaz toho, že Ježíš vykonal mocí Ducha svatého zázrak, ale místo toho, aby to uznali, začali prohlašovat, že to Pán mohl vykonat proto, že je posedlý démonem „Belzebubem“ (Matouš 12:24). Všimněte si, že v Markovi 3:30 mluví Ježíš velmi konkrétně o tom, čím se to vlastně dopustili „rouhání proti Duchu svatému“.

Tímto rouhání bylo myšleno obvinění Ježíše Krista ze spolčování s démony, namísto přiznání toho, že byl plný Ducha. Jsou i další způsoby, jakými se lze rouhat proti Duchu svatému, ale tohle bylo neodpustitelné rouhání. Následně lze proto říct, že stejného druhu rouhání se dnes není možné dopustit. Ježíš Kristus už není na zemi, ale sedí po Boží pravici. Nikdo proto nemůže být svědkem toho, jak Ježíš Kristus činí zázraky a následně říct, že to bylo Satanovou mocí, a nikoli z Ducha; jedině snad v tom smyslu, že by někdo připisoval zázrak proměněného života vykoupeného člověka Satanově moci a popíral, že to je práce Ducha svatého, který v onom člověku nyní přebývá.

Rouhání proti Duchu, což je totéž jako neodpustitelný hřích, tedy stav trvalé nevíry. Pro člověka, který zemře ve své nevíře, není žádné odpuštění. Ustavičné odmítání hlasu Ducha svatého, který nás nabádá věřit v Ježíše Krista, je neodpustitelné rouhání. Vzpomeňte si, co je napsáno v Janovi 3:16, „Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jednorozeného Syna, aby žádný, kdo v něj věří, nezahynul, ale měl věčný život.“ A o něco dál ve stejné kapitole máme tento verš: „Kdo věří v Syna, má věčný život; kdo Synu nevěří, nespatří život, ale zůstává na něm Boží hněv“ (Jan 3:36). Jediným stavem, kdy člověk nemá odpuštění, je ten, kdy onen člověk není mezi těmi, „kdo věří v Syna“, protože v tom případě „Synu nevěří“ (jiné překlady: odmítá jej).



Návrat na českou domovskou stránku



Co je rouhání proti Duchu svatému?