Co je reformovaná teologie?




Otázka: Co je reformovaná teologie?

Odpověď:
Obecně řečeno, reformovaná teologie zahrnuje každý řád (víry) mající své kořeny v dávné protestantské reformaci 16. století. Samozřejmě, reformátoři sami kopírovali do svého učení Písmo, jak i naznačuje jejich krédo “sola scriptura”, takže reformovaná teologie není "nový" řád víry, ale takový který se snaží pokračovat v apostolské doktrině.

Obecně se reformovaná teologie drží autority Písma, Boží uverenity, spásy milostí skrze Krista, a nutnosti evangelizace. Někdy je nazývána Smluvní teologií, pro jeji důraz na smlouvu, kterou Bůh udělal s Adamem, a na novou smlouvu, která přišla skrze Ježíše Krista. (Luke 22:20).

Autorita Písma. Reformovaná teologie učí, že Bible je Bohem inspirované a spolehlivé Boží Slovo, dostatečné ve všech věcech víry a praxe.

Boží suverenita. Reformovaná teologie učí že Bůh absolutně vládne nad vším stvořením. On předurčil všechny události a proto nikdy není zaskočen okolnostmi. To však neomezuje vůli stvoření, ani nedělá z Boha původce hříchu.

Spása z milosti. Reformovaná teologie učí, že se Bůh ve své milosti a shovívavosti rozhodl spasit si lid, zbavíc ho hříchu a smrti. Reformovaná doktrina o spáse je je obyčejně reprezentovaná TULIP-em (pět bodů kalvinismu).

T - total depravity (úplná zkaženost).Člověk je ve svém hříchu totálně bezmocný, pod Božím hněvem, a nijakým způsobem nemůže uspokojit Boha. Úplná zkaženost také znamená že člověk přirozeně nemůže hledat Boha aby Ho poznal, jen když ho Bůh milostivě podnítí (Genesis 6:5; Jeremiáš 17:9; Římanům 3:10-18).

U - unconditional election (nepodmíněné vyvolení). Bůh Bůh si od věčnosti vybral spasit velké množství hříšníků, kterých nikdo nemůže spočítat (Římanům 8:29-30; 9:11; Efezským 1:4-6,11-12).

L - limited atonement (ohraničené smíření). Také zvané "vybíravé vykoupení". Kristus vzal na sebe rozsudek za hříh vyvolených, čímž vykoupil jejich životy Jeho smrtí. Jinými slovy, On neudělal spásu jen prostě "možnou", On ji vlastně získal pro ty, které sám vybral (Matouš 1:21; Jan 10:11; 17:9; Skutky 20:28; Římanům 8:32; Efezským 5:25).

I - irresistible grace (neodolatelná milost). Člověk ve svém padlém padlém stavu se protiví Boží lásce, ale milost Boží pracující v jeho srdci ho dělá zabaženým za tím, co předtím odmítal. To znamená, že Boží milost neselhá a vykoná svou práci spásy pro vyvolené (Jan 6:37,44; 10:16).

P - perseverance of the saints (vytrvalost svatých). Bůh chrání Jeho svaté od odpadnutí; a tak je spása věčná (Jan 10:27-29; Římanům 8:29-30; Efezským 1:3-14).

Nutnost evangelizace. Reformovaná teologie učí, že Křesťané jsou na světě aby ho měnili, duchovně skrze evangelizaci a sociálně skrze svatý život a humanitářství.

Jiné typické znaky reformované teologie obecně zahrnují dodržování dvou svátostí (křest a přijímání), popírání duchovních darů (které podle reformované teologie už v církvi nejsou) a ne-dispensacionalistický názor na Písmo. Reformovanou církví jsou vysoko hodnoceny spisy těchto autorů: John Calvin (Jan Kalvín), John Knox, Ulrich Zwingli, a Martin Luther. Teologii reformované tradice ztělesňuje Westministerské vyznání (The Westminster Confession, pozn. překl.). Moderní církve v reformované tradici zahrnují presbyteriány, kongregacionalisté, a někteří baptisté.



Návrat na českou domovskou stránku



Co je reformovaná teologie?