Co by měl křesťan dělat s pocity viny týkajících se minulých hříchů, které se staly před I po znovuzrození?




Otázka: Co by měl křesťan dělat s pocity viny týkajících se minulých hříchů, které se staly před I po znovuzrození?

Odpověď:
Každý zhřešil, a jedním z produktů hříchů je vina. Můžeme být vděčni za pocity viny protože tak žádáme o odpuštění. Ve chvíli, když se člověk ve víře otočí z hříchu k Ježíši Kristu, jeho hřích je odpuštěn. Pokání je část víry, která vede ke spáse (Matouš 3:2; 4:17; Skutky 3:19).

V Kristu jsou i nejhanebnější hříchy smazány (viz 1 Korintským 6:9-11 – je tam seznam nespravedlivých skutků, které mohou být odpuštěny). Spása je z milostí a milost odpouští. Potom, co je někdo spasen, stále bude hřešit, a když to udělá, Bůh I tak slibuje odpuštění. “Synáčkové moji, totoť vám píši, abyste nehřešili. Pakliť by kdo zhřešil, přímluvci máme u Otce, Ježíše Krista spravedlivého.” (1 Janova 2:1)

Nicméně svoboda od hříchu ne vždy znamená svobodu z pocitů viny. Dokonce i kdyby naše viny byli odpuštěny, stále si je pamatujeme. Také máme duchovného nepřítele zvaného “žalobník bratří našich” (Zjevení 12:10), který nám vytrvale připomíná naše zlyhání, chyby a hříchy. Když má křesťan pocity viny, měl/měla by dělat nasledovní věci:

1) Vyznej všechny známé, ještě nevyznané hříchy. V některých případech jsou pocity viny patřičné, protože je potřeba přiznání. Mnoho krát se cítíme vinni protože jsme vinni! (viz Davidův opis viny a jeho řešení v Žalmu 32:3-5)

2) Pros Pána aby odhalil každý jiný hřích, který může potřebovat vyznání. Měj tu odvahu být otevřený a upřímný před Pánem. “Vyzpytuj mne, Bože silný, a poznej srdce mé; zkus mne, a poznej myšlení má. A popatř, chodím-liť já cestou odpornou tobě, a veď mne cestou věčnou.” (Žalm 139:23-24)

3) Věř Božímu slibu že On odpustí hřích a odstrání vinu, pro krev Kristovu (1 John 1:9; Žalm 85:2; 86:5; Římanům 8:1).

4) V případech kdy se pocity viny objevují při už vyznaných a odpuštěných hříchů, zavrhni takové pocity jako falošnou vinu. Pán je věrný svému slibu odpustit. Přečti si a přemýšlej o Žalmu 103:8-12.

5) Popros Pána, aby pokáral satana - tvého žalobce, a popros Pána aby obnovil radost, která přichází se svobodou od viny (Žalm 51:12).

Žalm 32 je velmi užitečné stadium. Ačkoli David šeredně zhřešil, našel svobodu z obou hříchů i pocitů viny. Měl dočinění s příčinou viny a realitou odpuštění. Žalm 51 je další dobrá pasáž na zkoumání. Důraz zde je na přiznání si viny, když David prosil Boha ze srdce plného viny a žalu. Výsledkem jsou obnova a radost.

A konečně, pokud byl hřích vyznán, litován a odpuštěn, je čas jít dál. Pamatujte že my, kteří jsme přišli ke Kristu, udělal nás novým stvořením. “ Protož jestli kdo v Kristu, nové stvoření jest. Staré věci pominuly, aj, nové všecko učiněno jest.” (2 Korintským 5:17) Část “starého”, které odišlo, jsou vzpomínky starých hříchů a vina, kterou vyrobily. Je smutné, že někteří křesťané jsou náchylní válet se ve vzpomínkách jejich bývalých hříšných životů, vzpomínkách které měly být už dávno mrtvé a pohřbené. Je to nesmyslné a je v rozporu s vítězným křesťanským životem, který pro nás chce Bůh. Moudré řčení je “zachránil li tě Bůh ze stoky, neskač tam zpět aby aby si si zaplaval”.



Návrat na českou domovskou stránku



Co by měl křesťan dělat s pocity viny týkajících se minulých hříchů, které se staly před I po znovuzrození?