Proč nemám spáchat sebevraždu?




Otázka: Proč nemám spáchat sebevraždu?

Odpověď:
Z celého srdce mi je líto těch lidí, kteří přemýšlejí o ukončení svého života sebevraždou. Jestli jsi to i ty, právě teď, vypovídá to o mnohých pocitech, například beznaději a zoufalství. Můžeš se cítit jako na dně nejhlubší propasti a pochybovat o tom, je-li tady ještě skulinka naděje, že věci se mohou obrátit na dobré. Zdá se ti, že nikomu nezáleží na tom, v jakém jsi rozpoložení, a nikdo tě nechápe. Život zkrátka nestojí za nic… anebo?

Většina lidí zakouší ochromující pocity v určitých situacích života. Když jsem byl sám v emocionální propasti, hlavou se mi honily kupříkladu tyto otázky: Má tohle být vůle Boha, který mě stvořil? Je Bůh příliš slabý, aby mi pomohl? Jsou mé problémy pro něj příliš veliké, aby mi pomohl?

Jsem rád, že vám mohu potvrdit, že dovolíte-li Bohu, aby se stal skutečným Bohem ve vašem životě, sám vám dokáže, jak veliký ve skutečnosti je! „Neboť u Boha není nic nemožného” (Lukáš 1:37). Snad jizvy z minulých zranění způsobují skličující pocit zavržení a opuštěnosti. To nemůže vést k sebelítosti, hněvu, zapšklosti, pomstychtivým myšlenkám anebo nezdravému strachu. To všechno způsobuje problémy ve vašich nejdůležitějších vztazích. Uznejte však, že sebevražda by jenom zdevastovala vaše nejmilejší, kterým jste nikdy nechtěli ublížit, a způsobila by citovou jizvu, se kterou by se museli vyrovnávat po zbytek života.

Proč byste neměli spáchat sebevraždu? Příteli, jakkoli beznadějná je situace ve tvém životě, je tu Bůh lásky, který čeká, aby ti mohl pomoci při cestě tunelem beznaděje a vyvést tě do nádherného světla. On je pro tebe jistá naděje. Jeho jméno je Ježíš.

Tento Ježíš, nevinný Boží Syn, se ztotožňuje s tebou v čase tvého zavržení a pokoření. Prorok Izajáš o Něm píše: „..neměl vzhled ani důstojnost. Viděli jsme ho, ale byl tak nevzhledný, že jsme po něm nedychtili. Byl v opovržení, kdekdo se ho zřekl, muž plný bolesti, zkušený nemocemi, jako ten, před nímž si člověk zakryje tvář, tak opovržený, že jsme si ho nevážili. Byly to však naše nemoci, jež nesl, naše bolesti na sebe vzal, ale domnívali jsme se, že je raněn, ubit od Boha a pokořen. Jenže on byl proklán pro naši nevěrnost, zmučen pro naši nepravost. Trestání snášel pro náš pokoj, jeho jizvami jsme uzdraveni. Všichni jsme bloudili jako ovce, každý z nás se dal svou cestou, jej však Hospodin postihl pro nepravost nás všech” (Izajáš 53:2-6).

Příteli, všechno toto Ježíš Kristus vytrpěl, aby nám všem mohly být odpuštěny naše hříchy! Jakkoli těžkou vinu neseš na svých ramenou, věz, že on ti odpustí, jestli se budeš kát a odvrátíš se od svých hříchů. „Až mě potom budeš v den soužení volat, já tě ubráním a ty mne budeš oslavovat” (Žalm 50:15). Nic z toho, co jsi kdy konal, není příliš těžké pro Ježíše, aby ti odpustil. Někteří z jeho nejvybranějších služebníků v Bibli spáchali ty největší hříchy, například vraždu (Mojžíš), cizoložství (král David), fyzické a duševní týrání (apoštol Pavel). Avšak dostalo se jim odpuštění a nového plného života v Pánu. „Smiluj se nade mnou, Bože, pro milosrdenství svoje, pro své velké slitování zahlaď moje nevěrnosti“ (Žalm 51:2). „Kdo je v Kristu, je nové stvoření. Co je staré, pominulo, hle, je tu nové” (2. Korintským 5:17).

Proč nemáš spáchat sebevraždu? Příteli, Bůh je připraven napravit, co se pokazilo, konkrétně tvůj život právě teď, když si jej chtěl ukončit sebevraždou. Prorok Izajáš napsal: „Duch panovníka Hospodina je nade mnou. Hospodin mě pomazal k tomu, abych nesl radostnou zvěst pokorným, poslal mě obvázat rány zkroušených srdcem, vyhlásil zajatcům svobodu a vězňům propuštění, vyhlásit léto Hospodinovy přízně, den pomsty našeho Boha, potěšit všechny truchlící, pozvednout truchlící na Sijónu, dát jim místo popela na hlavu čelenku, olej veselí místo truchlení, závoj chvály místo ducha beznaděje. Nazvou je „stromy spravedlnosti” a „sadba Hospodinova” k „jeho slávě” (Izajáš 61:1-3).

Pojďte k Ježíši a dovolte mu, aby obnovil vaši radost a užitečnost. Důvěřujte mu, že On začne nové dílo ve vašem životě. „Stvoř mi, Bože, čisté srdce, obnov v mém nitru pevného ducha.” (Žalm 51:12). „Budu učit nevěrné tvým cestám a hříšníci navrátí se k tobě. Vysvoboď mě, abych nebyl vinen krví, Bože, moje spáso, ať plesá můj jazyk pro tvou spravedlnost. Panovníku, otevři mé rty, ať má ústa hlásají tvou chválu” (verše 15-17).

Přijmeš Pána jako svého Spasitele a Pastýře? On povede tvé myšlenky a kroky den za dnem, svým Slovem, Biblí. „Dám ti prozíravost, ukážu ti cestu, kterou půjdeš, budu ti radit, spočine na tobě mé oko” (Žalm 32:8). „Bude věrnou jistotou tvé budoucnosti, klenotnicí spásy, moudrosti a poznání, jejímž pokladem je bázeň před Hospodinem” (Izajáš 33:6). S Kristem tě také potká zápas, ale budeš již mít naději. On je „přítelem, který je více než bratr” (Přísloví 18:24). Nechť je tedy milost Ježíše s tebou v hodině tvého rozhodnutí.

Chceš-li uvěřit v Ježíše Krista jako svého Spasitele, řekni tato slova ve svém srdci Bohu: „Bože, potřebuji tě ve svém životě. Prosím, odpusť mi všechno, co jsem vykonal. Vkládám svou víru v Ježíše Krista a věřím, že On je můj Spasitel. Prosím, očisť mě, uzdrav mě a obnov radost v mém životě. Děkuji ti za tvou lásku ke mně a za Ježíšovu smrt na mém místě.“

Rozhodli jste se pro Krista po přečtení těchto stránek? Jestliže ano, prosíme, klikněte na tlačítko „Dnes jsem se rozhodl přijmout Ježíše Krista“ dole.



Návrat na českou domovskou stránku



Proč nemám spáchat sebevraždu?